Rozhovor s Romanem Folvarským, ze zapsaného spolku Neposedíme. O tom, jak se dozvěděli, že byla zrušena autobusová linka H1 pro vozíčkáře. O petici, kterou sepsali za obnovení linky. Jak se teď vozíčkářům po Praze cestuje, a jak s nimi o jejich problémech komunikuje vedení města…

Jak a kdy jste se dozvěděli o zrušení linky autobusu, který jste dlouhodobě využívali ?

Oficiálně jsme se o zrušení provozu linky H1 v úseku Florenc – Černý Most nikdy nedozvěděli. Na začátku června nás informoval jeden z řidičů autobusu. Ihned jsme zavolali na Ropid a tam nám řekli, že linka H1 bude zkrácena a provoz v úseku Florenc – Černý Most bude ukončen k 28. červnu 2019. Jako důvod uvedli, že je nízká vytíženost autobusu a že linka H1 vede souběžně s bezbariérovou linkou B metra, a že tu mohou vozíčkáři využívat. Oficiální oznámení o zkrácení linky a zdůvodnění je zveřejněno na stránkách Pražské integrované dopravy a je datováno 21. června 2019. Z jiného místa k nám informace nepřišla.

Linku H1 jsme využívali přes 20 let, původně byla zřízena právě proto, aby umožňovala dopravu lidí s postižením ze dvou bezbariérových domů na krajích Prahy. Nikdo nezpochybňuje, že spoje linky H1 byly málo vytížené, ale na provoz linky H1 není možné nahlížet jen z ekonomického důvodu. Linka měla i funkci zajišťující dopravní obslužnost lidí z bezbariérového domu na Černém Mostě. Jiná alternativa zatím neexistuje, a tak by bylo vhodné linku H1 provozovat i při ztrátě.

Když jste kontaktovali vedení magistrátu, jaká byla jejich odpověď ?

Magistrát, konkrétně pana primátora Zdeňka Hřiba a pana náměstka pro dopravu Adama Scheinherra jsme oslovili dopisem, který jsme osobně předali na podatelnu Magistrátu 5. června. V dopise jsme podrobně popsali, jaké jsou možnosti dopravy vozíčkářů v Praze a jaká je dopravní obslužnost bezbariérového domu na Černém Mostě, který je umístěn pod prudkým svahem. Odpověď na dopis nebyla žádná, proto jsme využili možnosti interpelovat pana náměstka na zasedání Zastupitelstva dne 21. června. Odpověď na interpelaci byla velmi arogantní, plná všeobecných konstatování a zavádějících čísel, které nemohly odůvodnit zkrácení linky H1. Po šesti týdnech jsme odpověď urgovali, a ta nám byla doručena e-mailem 25. července.

Absurdní situace nastala, když jsme odnesli dopis na podatelnu. Paní úřednice mi, jako vozíčkáři, podala letáček s názvem „Praha bez bariér“, ve kterém je uvedeno: „Veřejná hromadná doprava bez bariér do roku 2025 je cílem Koncepce odstraňování bariér ve veřejné hromadné dopravě v Praze. Každým rokem: …, jsou udržovány a rozvíjeny doplňkové služby pro přepravu osob se sníženou schopností pohybu (speciální autobusová linka pro přepravu více cestujících upoutaných na vozík a tzv. doprava na zavolání);…“.

V následné komunikaci nám Magistrát předkládal další a další důvody, které vedly ke zkrácení linky H1 – např. velký hluk a emise téměř prázdného autobusu (DPP však neeviduje jedinou stížnost za posledních 18 měsíců), že původní dlouhé autobusy nemohou zajíždět do zastávky Bryksova, protože kvůli délce musely v jedné křižovatce couvat s cestujícími, což údajně zakazují předpisy (DPP nám potvrdil, že žádný předpis nezakazuje couvání s cestujícími), atd.

V další komunikaci se nám pan náměstek přiznal, že mu „nikdo neřekl, že se vozíčkáři nedostanou do vozu metra“ a pan primátor dokonce při zdůvodnění zkrácení linky napsal, cituji „Ve světle nedostatku řidičů a pořizovacích i provozních nákladů vozidel se musí hlavní město chovat jako řádný hospodář a reagovat na skutečné přepravní potřeby na území hlavního města.“ Tedy naše potřeby přepravovat se nepovažuje za skutečné.

Jaká je situace teď ? 

Na nastalou situaci se musíme dívat ze dvou úhlů. Z jedné strany se poměrně dost změnilo, resp. se mění a bude se měnit. Jednak s námi začal Magistrát komunikovat, i když odpovídá a reaguje vždy jen na část našich otázek a námitek. Oceňujeme a vítáme první krok pana náměstka, na který jsme čekali téměř 10 let. Na stanici metra Černý Most nechal koncem července instalovat první, zkušební nájezdovou rampu, která umožní vozíčkářům překonat až 16 cm výškový rozdíl mezi nástupištěm a podlahou vozu metra. Bez nájezdové rampy je vjezd vozíčkáře na elektrickém vozíku velmi nebezpečný, někdy až nemožný. Na přelomu září a října nechal instalovat další 2 rampy na stanici Florenc a jednu výstupní rampu na stanici Černý Most. Teď už můžeme jet z Černého Mostu na Florenc. Do konce roku přibudou rampy na dalších třech stanicích, ale ostatní stanice na trase B zůstanou zatím bez nájezdových ramp, a tedy pro mnohé vozíčkáře budou nepřístupné. Zbytek by měl být instalován do konce příštího roku. Považuji za důležité dodat, že k instalaci první rampy navedl pana náměstka pan Michal Prager, radní Prahy 14, podle svých zkušeností z Barcelony, až 14 dní po zkrácení linky H1. Pan náměstek, který se nyní chlubí koncepčním řešením, nám tehdy nabízel proplacení tzv. překračovačů obrubníků na vozíky.

Magistrát připravuje na příští rok rozšíření služby dopravy na zavolání o 30% s předpokladem zahájení provozu někdy v druhé polovině roku 2020. Ta služba je dnes tak poddimenzovaná, že když jsem si dnes pokoušel objednat odvoz na 29. října brzy ráno, kapacita již byla úplně vyčerpána. Objednat si odvoz na stejný nebo následující den je praktický nemožné, navíc je tato služba zpoplatněna poměrně vysokou částkou. Také nám Magistrát nechal opravit stezku u domu, která se velmi výrazně propadala a byla pro pohyb vozíčkářů nebezpečná. Po opravě jsme volali 10 let, teprve teď v souvislosti s linkou H1 byla opravena.

Z druhého úhlu pohledu se situace moc nezměnila. Náš dům, který patří Magistrátu, je umístěn pod prudkým kopcem (je zde 77 bezbariérových bytů, v každém z nich je minimálně jeden těžce postižený). Do tří směrů musíme zdolávat velmi prudký kopec, který lidé na mechanickém vozíku nejsou schopni vyjet. A po zrušení linky H1 je náš dům obsluhován pouze linkou 224, na které jsou nasazovány pouze midibusy, tj. autobusy s délkou 8,5 m (nově jsou na některých směnách nasazovány autobusy dlouhé 9,5 m, ale to situaci moc neřeší). V midibusu je pouze jedno místo pro přepravu vozíčkáře, pokud má vozíčkář mechanický vozík nebo elektrický vozík kompaktních rozměrů. V tomto midibusu nemůže cestovat více než jeden vozíčkář – Magistrát nám znemožňuje cestovat ve dvojici – jeden odjede prvním spojem, druhý musí čekat na další (s intervalem 15 minut, častěji však 30 minut a někdy i 60 minut) a musí se spoléhat na to, že dalším spojem nepřijede maminka s kočárkem či cestující se zavazadly. Tato situace má trvat další dva roky, než bude u našeho domu vybudována točna pro delší autobusy. Navíc mají midibusy mnohem kratší nájezdovou rampu a sklon při nájezdu je velmi příkrý a vozíčkář může při použití rampy z vozíku vypadnout. Ještě větší potíže jsou při mokré rampě nebo za sněhu.

Dalším problémem jsou přestupy, které dnes musí vozíčkáři absolvovat. Ropid nám předložil tabulku alternativních spojů na trase linky H1. V té jsou uvedeny varianty pro přepravu, kde vždy stačí pouze 1x nebo 2x přestoupit. Ropid však nebere v úvahu omezené možnosti přepravy midibusy linky 224 a zejména fakt, že každý přestup je pro těžce tělesně postiženého velké zatížení. Např. obyvatelé domu využívali linku H1 k přepravě na Polikliniku Vysočany, kam se dopravili bez přestupu za 17 minut. Dnes trvá cesta více než hodinu, vozíčkář musí použít stále těžce přístupné metro, musí být funkční všechny 4 výtahy v metru, musí urazit zhruba 350 m při přestupu na Vysočanské a musí se spolehnout, že nikdy nepřijede autobus nebo tramvaj obsazená. A zpět se kvůli chybějící rampě na Vysočanské ani nedostane.

Stále hovoříme jen o vozíčkářích, ale linkou H1 jezdili i lidé s berlemi či chodítky, pro které je pohyb mnohdy ještě náročnější než pro vozíčkáře, nebo i lidé s postižením zraku. Málokdo ví, že např. na trase B metra nejsou vodící linie pro nevidomé a jeden známý již dvakrát kvůli chybějícím liniím spadl do kolejiště metra. Linka H1 pro něj znamenala bezpečí v pohybu.

Sepsali jste petici, ve čtvrtek budete protestovat před budovou magistrátu, co od toho očekáváte ?

Cílem setkání před Magistrátem není ani tak protest, půjde o veřejnou diskuzi o potížích, které nastaly po zkrácení linky H1. Chceme do diskuze přizvat i pana primátora Hřiba, aby si mohl přímo od přítomných hendikepovaných lidí poslechnout, že naše potřeby přepravovat se jsou také skutečné a že by je nám měl zajistit. Panu primátorovi předáme internetovou petici s 835 podpisy a s velmi výstižnými komentáři.

Vlastně bychom se chtěli úplně poprvé setkat s někým z vrcholných politiků Magistrátu. Od ledna, kdy pan náměstek Scheinherr na vybraných místech oznámil zrušení provozu linky H1 na Černý Most, s námi nikdo nehovořil, přestože jsme je o to mnohokrát žádali. K prvnímu setkání má dojít 13. listopadu, kdy za námi přijde paní radní Milena Johnová a bude se ptát, jestli se někdo z našeho domu vlivem zrušení linky H1 neocitl v sociální izolaci.

Zažil jste někdy něco podobného, že by prostě bylo zrušeno něco, bez toho, aby to bylo dáno na vědomí a následně se jednalo s vaší komunitou tímto způsobem ?

Občas máme pocit, že jsme pro Magistrát přítěží. Vzpomenu si např. na „maličkosti“, kdy Magistrát nechal ve svých bezbariérových bytech vyměnit okna, ale všechna okna byla opatřena klikami ve standardní výšce a na takové kliky vozíčkář nedosáhne. Ale nevzpomínám si, že by se někdy stalo něco tak zásadního. Zarážející je především způsob komunikace.

VRAŤTE NÁM AUTOBUS – petice za obnovení speciální linky H1 v úseku Černý Most – Florenc:

https://www.petice.com/vratte_nam_autobus_petice_za_obnoveni_specialni_linky_h1

https://www.neposedime.cz/

Autor: TGM, Praha, ČR, 16.10.2019