Lidé si dnes i o víkendu připomenou 70. výročí komunistické justiční vraždy Milady Horákové…
Pietní akce se uskuteční v Praze na ďáblickém pohřebišti, v Karolinu, u symbolického hrobu na vyšehradském hřbitově i v ulici pojmenované po popravené političce v Praze 7. V metru dnes opakovaně zazní koláž z nahrávek z vykonstruovaného procesu s Horákovou. Horáková byla komunistickou mocí oběšena 27. června 1950.
„Já bych lhala, státní soude, kdybych řekla, že jsem změnila své přesvědčení a že jsem docela jiná,“ zněla z reproduktorů v metru slova Milady Horákové. Záznam poté končil dopisem, který psala Horáková před popravou: „Ptáci už se probouzejí, začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou. Buďte zdrávi. Jsem jen a jen vaše, Milada.“
Lidé, instituce a samosprávy si Horákovou mohou připomenout také vyvěšením černých praporů nebo plakátů s portrétem političky. Na výročí tím chce upozornit iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty. Transparenty s podobiznou Horákové a nápisem „Zavražděna komunisty“ se už objevily na objektech některých pražských městských částí a Univerzity Karlovy a také na pražském Rudolfinu. Iniciativa Bez komunistů už ve středu zahájila vzpomínkovou kampaň Jdu s hlavou vztyčenou, vytvořila k ní stužku na klopu sestávající z kousku provazu a trikolory.
Na ďáblickém hřbitově dnes dopoledne oběti komunistického režimu připomene pietní shromáždění Sdružení bývalých politických vězňů let 1948-1989. V Karolinu položí věnec u busty popravené právničky a političky rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a další představitelé akademické obce. Dopolední vzpomínkovou akci u pamětní desky věnované Horákové v její ulici pořádá radnice sedmé městské části, odpolední pietní shromáždění na vyšehradském hřbitově zorganizoval Klub dr. Milady Horákové.
https://www.facebook.com/events/291805038867423/
Klub také připravil výstavu o historikovi a novináři Záviši Kalandrovi, který byl popraven ve stejném procesu jako Horáková. Přístupná bude v atriu paláce Viktoria v Revoluční ulici v centru Prahy. Na palác bude dnes zároveň umístěna pamětní tabulka.
Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein, sama Horáková požádat odmítla. Její popel skončil neznámo kde.
Autor: Redakce, ČTK, DPP, Praha.eu, ČR, 26.6.2020
Zdroj:
Nejnovější komentáře