Federace židovských obcí (FŽO) a jednotlivé židovské obce nemají ve své správě všechny židovské hřbitovy v ČR, ale ty, které se dochovaly, zdokumentovala…

Dnes je jich přibližně 350, od počátku druhé světové války do roku 1989 jich 70 zaniklo. Tajemník FŽO Tomáš Kraus řekl, že v plánu je třeba alespoň částečná revitalizace hřbitova v Praze Libni, kde jsou náhrobky zasypány metry zeminy a zbyly z něj jen ohradní zdi. Péče o židovské památky nyní přichází o důležitý zdroj, kterým jsou příjmy z turistického ruchu.

Úbytek turistů v době koronaviru zaznamenávají památky nejen v Praze. Židovské muzeum v Praze proto po znovuotevření snížilo vstupné skoro na polovinu. „Čeští návštěvníci tuto možnost využívají, ale nikdy to nedotáhneme do čísel zahraničních turistů. Jestli přijde desetina, budeme všichni rádi. Ekonomika, která na tom byla postavená, bude trpět minimálně dva, tři příští roky,“ řekl Kraus.

Praha je celosvětově proslulá svými židovskými památkami, jako je Starý židovský hřbitov, Pinkasova synagoga, Maiselova synagoga či Staronová synagoga. Nejstarší náhrobní kámen na Starém židovském hřbitově patří pražskému rabínovi Avigdoru Karovi a je z roku 1439. Po uzavření tohoto hřbitova začala židovská komunita využívat hřbitov na Žižkově. Ten fungoval od roku 1680 až do 1890, vedle něj je dnes televizní věž. Jako Nový židovský hřbitov se označuje ten, který byl otevřen právě před 130 lety, 6. července 1890 a je dnes součástí areálu Olšanských hřbitovů.

Po událostech 20. století, jimiž vyvrcholilo dějinné pronásledování Židů, se židovské organizace díky restitucím a navrácení majetku snaží pečovat nejen o hřbitovy, ale i synagogy. Ze 360 synagog postavených do počátku 20. století jich je dnes přibližně stovka.

„Snažili jsme se postupně hřbitovy rekonstruovat. Mnohdy šlo o to určit hranice hřbitova, někde za těch několik desetiletí vůbec nebylo jasné, kde začíná a kde končí. To se všechno podařilo a my už máme kompletní dokumentaci téměř u všech, které jsou v našem vlastnictví,“ řekl Kraus. „Židovské hřbitovy byly devastovány nejen za nacismu, ale i za 40 let komunismu. Bylo víceméně obecné povědomí, že to nikomu nepatří a že je možné s tím dělat, co se komu zlíbí,“ uvádí Kraus.

To, že byly židovské hřbitovy po roce 1989 nejen zanedbané, ale i záměrně zničené, podle něj souvisí i s dlouhodobější historií. „Tím, jaké mělo v různých dobách židovské obyvatelstvo postavení, se stávalo, že židovské hřbitovy jsou mimo intravilány, jsou v lesích, na polích. K tomu přispělo povědomí, že židovská komunita tady už není, a většina se rozkradla nebo zlikvidovala,“ uvedl Kraus.

Židovské hřbitovy mají specifické postavení, protože v židovském náboženství hrob patří mrtvému, není možné s ním manipulovat a především náhrobek se musí zachovat. Proto mají hřbitovy tak dlouhou historii a proto třeba na Starém židovském hřbitově je nad sebou až deset vrstev hrobů. Staré náhrobky byly někdy vyjmuty a zasazeny na nově zvýšený povrch, proto jsou dnes místy těsně vedle sebe.

Autor: Redakce, ČTK, Praha, ČR, 8.7.2020

Psali jsme zde: