Praha knížecích Přemyslovců…
Prahu přemyslovskou jsem již naťukl v druhém díle historického okénka. Nyní se dostáváme do rozvoje Prahy v době dalších Přemyslovců, od Boleslava II., až k prvnímu dědičnému králi Přemyslu Otakaru I.Boleslav II. nastoupil k moci v roce 972 a Praha dál bohatnula. Roku 993 je založen Břevnovský klášter benediktínského řádu v oblasti dnešní Prahy 6.

Další benediktínský klášter založil Boleslav II., nedaleko Prahy, u Davle v roce 999. Vliv Prahy narostl po roce 995, kdy byli vyvražděni Slavníkovci, a Praha se tímto vyvražděním stala jediným mocenským centrem českých zemí. Po Boleslavovi II. nastala éra krátkého, doslova bratrovražedného boje, mezi Boleslavem III., Jaromírem, Vladivojem a Oldřichem. V Oldřichově době, kdy Přemyslovci téměř vymřeli, přichází do pražského podhradí řemeslníci a obchodníci, což nakonec vede, až k osidlování Starého Města v 2. polovině 11. století.
V této době německý vládce, císař Jindřich III., zabrání povýšení pražského biskupství na arcibiskupství, kvůli silné a suverénní politice Břetislava I. Ta vedla k dvěma invazím Jindřicha do Čech. První byla odražena a německá vojska byla poražena na Domažlicku a u Chlumce nad Cidlinou, ale druhá invaze dosáhla, až Prahy. Pražský hrad byl obléhán, a s ním i kníže Břetislav I. Kníže musel ustoupit a přijmout Jindřichův diktát, jinak by byla Praha zpustošena. Z doby Břetislava II. došlo k několika archeologickým nálezům, včetně pražského denáru v místech dnešní Dlouhé ulice.

Za vlády jeho syna, Spytihněva II., dochází k přestavbě rotundy sv. Víta v románském stylu. Význam Čech rostl, což vyvrcholilo 15. června 1085, historickou událostí v Praze. Poté, co Vratislav II. podpořil německého císaře proti papeži, získal královskou korunu, byť nedědičnou. Toho dne byl korunován trevírským arcibiskupem Egilbertem v Praze. Události popisuje Kosmova kronika:

„Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými odznaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho.“

Objevují se románské kostely, se kterými přichází do Čech i románský sloh. V těch se podle archeologických nálezů pohřbívalo už před rokem 1118. Okolo roku 1118 taky Praha zažívá jednu z nejstarších zaznamenaných povodní, která podle Kosmovy kroniky „strhla mnoho domů“. Roku 1135 se přesouvá sídlo přemyslovských knížat z Vyšehradu na Pražský hrad, který nechává Soběslav I. opevnit kamennými hradbami. Tím začíná éra románského slohu, i pokud jde o samotný Pražský hrad. V této době vzniká v Praze urbanistická síť.

Praha je spojována přes Vltavu dřevěnými mosty. To platí, až do roku 1172. Roku 1158, z podnětu biskupa Daniela, začíná po vzoru italských kamenných mostů vznikat první pražský most a zároveň třetí nejstarší kamenný most na sever od Alp, po drážďanském a řezenském, Juditin most. Rok předtím, totiž další povodně smetly dřevěný most přes Vltavu. Roku 1172 je dokončen a zpřístupněn. Na svém místě vydrží, až do zničujících povodní v roce 1342. Jméno Juditin bylo na počest královny Judity Durynské, manželky knížete a krále Vladislava.

Od roku 1158 do roku 1169 taky probíhá výstavba johanitské pevnosti na Malé Straně, při kostelu Panny Marie pod řetězem. V 2. polovině 12. Století vzniká na Starém Městě románský, později gotický a renesanční Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad.

Roku 1179 proběhne „bitva u Prahy“, kdy v oblasti dnešní ulice Na Bojišti poráží ozbrojenci knížete Bedřicha stoupence knížete Soběslava II. Další takové boje zažívá Praha za Přemysla Otakara I., když byl ve vyhnanství. Vrátil se a s vojskem táhl na Prahu. Po smrti Spytihněva Brněnského Přemysl vytáhl na Prahu, aby se střetl s Vladislavem Jindřichem. K boji nakonec nedošlo díky uzavření dohody s Vladislavem Jindřichem.

Tím se dostáváme k éře dědičných královských Přemyslovců a jejich dopadu na Prahu.

Autor: Štěpán Lipský, Praha, ČR, 19.7.2020

Psali jsme zde: