Praha vrcholných královských Přemyslovců…

Tento díl věnujeme Praze v době královských Přemyslovců. Tedy v době vlády Přemysla Otakara I., až do smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278.

Vracíme se k Přemyslu Otakaru I., se kterým jsme minule skončili. Na konci jeho vlády, v roce 1230, vzniká Staré Město. Během jeho vlády se plně ustálil románský sloh v Praze, který přecházel do své pozdní fáze. Došlo k přestavbám kostela sv. Jiří na Pražském hradě a město Praha obdrželo svá práva po vzoru městských práv norimberských. Roku 1222 bylo v Praze uveřejněno Velké privilegium české církve, kterým Přemysl Otakar I. povyšoval postavení křesťanské církve v českém království, a ve stejném roce se formuje Podolí jako osada okolo kostela sv. Michaela archanděla. Z roku 1228 pochází první zmínka o Holešovicích. Zahajuje se stavba městského opevnění a hradeb, které jsou dokončeny, až po Přemyslově smrti.

Poté nastupuje na trůn Václav I., jeho syn a dědic. V této době vznikají i Hradčany, a již krátce po Přemyslově smrti, udává se, že mezi lety 1232-1234, se formuje Havelské město v Praze, pod dohledem lokátora, podnikatele a mincmistra Eberharda, který sloužil Přemyslovi Otakaru I. i Václavu I. Ten pomáhal s výstavbou věžových domů a osídlením Havelského města, a nakonec, jako dar, obdržel do užívání Nusle. Roku 1239 se objevují první zmínky o Vysočanech, v souvislosti s jejich darováním církvi, a konkrétně kladrubskému klášteru, Václavem I. Praha se v době Václava I. stává centrem rané gotiky a Václav uvádí do Prahy rytířské turnaje, rytířskou kulturu a etiku, či dvorskou poezii. V roce 1248 se Praha dostává do centra občanské války mezi Václavem I. a jeho synem a dědicem, Přemyslem Otakarem II., který s nespokojenou šlechtou bojoval proti Václavovi a obsadil Prahu. Nakonec, ale neuspěl, a byl krátce vězněn. Václav I. umírá 23. září 1253, a jeho tělo bylo pochováno v Anežském klášteře na Starém Městě. Tento klášter byl založen na úplném počátku jeho vlády, v roce 1231.

Vláda královských Přemyslovců se dostává na svůj vrchol s nástupem Přemysla Otakara II., v roce 1253. Ze stejného roku pochází první písemná zmínka o Ďáblicích. Roku 1256 zakládá klášter cyriaků na Starém Městě a o rok později vzniká gotický kostel sv. Jiří v Hloubětíně. Po roce 1260 vznikají v Praze Zemské desky, které jsou uloženy na Pražském hradě, a jsou základem středověkého českého práva. Ve stejné době vzniká v Praze „Zemský soud český“, jako nejvyšší soud naší země. Od roku 1254 se na Přemyslovu výzvu usazují na Starém Městě Židé, chránění královskými zákony, a roku 1270 je příchod Židů završen stavbou Staronové synagogy, která je spojována s pověstí o pražském Golemovi a vzniká židovský hřbitov na Novém Městě pražském. Kromě Židů se v Praze plně ustanovuje německá komunita, jež sídlí také na Starém Městě, a je tvořena dosídlenci a kolonisty, které do země pozval Václav I. i Přemysl Otakar II. Změn doznal i Pražský hrad. Opevnění bylo rozšířeno, vchod ve východní části Černé věže zrušen a královský palác přestavěn na reprezentativní a lépe obytný. V roce 1273 se objevuje první zmínka o Krči. Praha v této době dál roste do podoby regionálního kulturního, ekonomického a politického centra, dosahující takového vlivu, že z ní Přemysl Otakar II. plánuje, a snaží se uskutečnit své snahy o získání císařské koruny.

Roku 1278 dochází k jedné z velkých tragédií našich dějin. V bitvě na Moravském poli umírá král Přemysl Otakar II., který je zabit Rudolfem Habsburským a rakouskými vojsky. Tím začíná úpadek přemyslovské dynastie, a období, kdy Praha bude procházet rozporuplným vývojem, až do doby Karla IV.

Autor: Štěpán Lipský, Praha, ČR, 26.7.2020

Psali jsme zde: