Praha lucemburská (1310-1378)…
Po pádu přemyslovské dynastie nastalo krátké období nejistoty, a téměř bezvládí, které nakonec ukončila lucemburská dynastie, prostřednictvím sňatku Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským. Počátek této vlády, tedy především vláda Jana Lucemburského, i když ukončila chaotické bezvládí, nebyla pro Čechy, ani pro Prahu, ničím vítaným.
Roku 1310 přišel do Prahy Jan Lucemburský. Situace se však nezlepšila, pokračovalo dvojvládí, chaos a rozbroje mezi samotným Janem a královnou Eliškou, které vyvrcholili vpádem Jana do Prahy roku 1313, kdy město nechal okupovat. O tři roky později, 14. května 1316, se narodil Václav, později Karel IV., jako syn Jana Lucemburského, v Praze.
Roku 1319 nechal Jan Lucemburský uspořádat v Praze velkolepý rytířský turnaj, avšak ten dopadl neslavně. Ze zahraničních rytířů nikdo nedorazil. Podobný turnaj, při kterém byl navíc zraněn, se odehrál o dva roky později. Do Prahy se pod vlivem Jana Lucemburského začínají dostávat západní, zejména francouzské, vlivy. Tehdy bydlel v domě ve Štupartské ulici, který se však nedochoval. Přes všechny výtky vůči Janovi, tomuto panovníkovi se podařilo získat pro Čechy a Prahu „Zlatou bulu“ císaře Ludvíka Bavora, k bezcelnímu obchodu Pražanům a pravidla pro plavbu dřeva po Vltavě.
Po smrti Jana roku 1346 v bitvě u Kresčaku, nastoupil na trůn jeho syn, Karel, který se stal císařem Svaté říše římské, jako Karel IV. Tehdy nastává zlatý věk Prahy, neboť Karel nechává do Prahy, kterou již předtím spravoval, přenést hlavní město Svaté říše římské, což už se později zopakuje jen jednou, za Rudolfa II. Již během předcísařské správy se Karlovi podařilo, i prostřednictvím zásahu svého někdejšího vychovatele, a pozdějšího papeže Klimenta VI., zřídit pražské arcibiskupství roku 1344.
Roku 1350 se Praha pro Karla stane téměř osudnou, když se těžce zraní při rytířském zápase, a na několik měsíců úplně ochrne. Jen zázrakem přežil a zotavil se, ale na své hlavní město nezanevřel. Naopak. Rozvoj pokračuje, a počet obyvatel Prahy se pohybuje okolo 30-40 tisíc, čímž se řadí mezi nejlidnatější velkoměsta tehdejší Evropy, po Římu a Konstantinopoli.
Praha Karlovi doby procházela masivní výstavbou, které vévodil počátek stavby katedrály sv. Víta, výstavba nového kamenného Karlova mostu se Staroměstskými věžemi. K výstavbě Karlova mostu dochází, protože roku 1342 byl původní, Juditin most, zničen velkou povodní. Dochází k úpravám královského paláce na Pražském hradu, roku 1348 proběhne založení a vybudování Karlovi univerzity, první na sever od Alp a na východ od Rýna. Vzniká Nové Město s třemi náměstími, které dnes známe pod názvy Senovážné, Václavské a Karlovo náměstí (dříve Senný, Koňský a Dobytčí trh). Vznik Nového Města se však neobešel bez problémů, protože ochudil a obral o význam Staré Město, z něhož se mnozí lidé, zejména ti movitější, odstěhovali.
29. listopadu 1378 umírá Karel IV. ve věku 62 let, a na jeho místo nastupuje Václav IV. Zemřel na Pražském hradě, tři hodiny po západu slunce, a jeho pohřební průvod se táhl ze Starého Města pražského na Vyšehrad. Po smrti je nazván „Otcem vlasti“ a uložen do krypty v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Autor: Štěpán Lipský, Praha, ČR, 16.8.2020
Psali jsme zde:
Nejnovější komentáře