Praha pozdních Lucemburků (1378-1437)…

Po smrti Karla IV. nastoupil na trůn jeho syn, Václava IV., který byl českým králem a svatořímským císařem korunován, ještě za života svého otce. Praha této doby je velice úzce spojena s celou řadou významných událostí našich dějin, zejména v souvislosti s Janem Husem a husitským hnutím. S tím souvisí například dokončení výstavby Betlémské kaple roku 1391, kde později vystoupil mistr Jan Hus, od jehož úmrtí letos uplynulo půlkulaté výročí 605 let. Vliv husitského hnutí byl zejména v oblasti Starého Města.

V Kunratickém lese král Václav IV. nechává postavit Nový hrad u Kunratic, taky nazývaný Wenzelstein. Gotický hrádek na vysoké vyvýšenině z roku 1411, který byl dokončen v roce 1412, kdy zde král Václav pobýval. Původní název Wenzelstein, inspirovaný Karlštejnem, se neujal a nově postavený hrádek se stal Novým hrádkem. Hrádek se nedochoval, a v současné době už jde jen o zříceniny dvou místností. V letech 2012-2013 proběhla úspěšná sanace okolí s cílem zachránit hrádek.

Této době v Praze dominuje vrcholná gotika. Probíhá stavba Týnského chrámu a roku 1379 je vysvěcen kostel svatého Tomáše na Malé Straně. Na počátku 15. století byla zahájena gotická přestavba kostelu svatého Klimenta o gotickou baziliku a z konce 14. století existují i první záznamy o kostelu Stětí svatého Jana Křtitele. Roku 1393 začíná stavba kaple Božího těla, která se nacházela na dnešním Karlově náměstí.

Od roku 1402 je Praha spojena s mistrem Husem. Ten káže ve výše zmíněné Betlémské kapli, stává se populárním kazatelem a kritikem církevních poměrů i teologických problémů. Z popudu mistra Jana Husa a dalších českých mistrů Univerzity Karlovy, vydává Václav IV. Dekret kutnohorský, kterým zrovnoprávňuje Čechy se saským, bavorským a polským národem na univerzitě. Na Kostnickém koncilu je Jan Hus popraven, a tím je rozpoutáno husitské hnutí. V dalších dekádách je vliv Lucemburků na Prahu velice malý. Nejprve dochází k První pražské defenestraci, při které Pražané vyhodí z oken radnice protireformační konšely.

Praha zažívá éru husitských válek. 14. Července 1420 Pražský, Táborský a Žateckolounský husitský svaz rozdrtí křižácká vojska v bitvě na vrchu Vítkov, v oblasti dnešního Karlína. Zhruba stovka husitů s posilami poráží osmitisícové jezdecké vojsko, kterému zabije, až 500 vojáků. O pár měsíců později, 1. listopadu 1420, je smetena další křižácká armáda, tentokrát na Vyšehradě. 10 tisíc husitů poráží 20 tisíc křižáků, ztratí přitom třicet mužů a zabije okolo 500 nepřátel, podobně jako na Vítkově. Další významné bitvy husitských válek už se v Praze nekonaly, a husité byli nakonec poraženi. Praha v této době zažila, jak křižácké, tak husitské drancování. Kromě bitev této doby byl v Praze přijat husitský program Čtyř pražských artikul a nad městem krátce vládl ve formě diktátora populární husitský vůdce Jan Želivský.

Roku 1436 přijíždí do Prahy císař Zikmund Lucemburský, mladší bratr Václava IV., který nastoupil na trůn po smrti svého bratra. O rok později, 1437, umírá bez mužského dědice, a tím končí vláda a vliv Lucemburků nad Prahou a českými zeměmi.

Autor: Štěpán Lipský, Praha, ČR, 23.8.2020

Psali jsme zde: