První Habsburkové v Praze (1526 – 1611) 

Roku 1526 končí vláda jagellonské dynastie na českém trůně a nastupuje dynastie Habsburská, která bude vládnout Čechám další stovky let, až do vzniku republiky v roce 1918. 

Zároveň v těchto letech proběhne krátké období nového zlatého věku Prahy, a to za vlády Rudolfa II. Habsburského.
Roku 1528 došlo ke změnám na Vyšehradě, když zdejší pevnost a osídlení připadlo Vyšehradské kapitule, církevnímu sboru, jehož existence se datuje, až do roku 1070 a vlády českého knížete Vratislava II., později krále Vratislava I.

Po řadě povstání, k nimž se mělo brzy připojit další, zažila Praha v roce 1541 navíc požár, který poškodil Pražský hrad a zničil levobřežní Prahu. 133 z 211 zdejších domů bylo zničeno. Roku 1547 zažívá Praha další povstání a nepokoje. Tentokrát stavovské povstání proti prvnímu Habsburkovi na českém trůně, Ferdinandu I. Habsburskému. Pražské stavy bojovaly proti rekatolizaci, která probíhala, již v tehdejší době. Rozbuškou byl rozkaz Ferdinanda pražským stavům poskytnout vojsko proti protestanské šmalkaldské lize. Pomineme-li fakt, že celá řada stavů a českých lidí byla v té době husitská, protestantská a luteránská, samotný příkaz byl v rozporu s právem českých a pražských stavů. Boj probíhal od ledna 1547 do 1. července, kdy Ferdinandovo vojsko obsadilo Pražský hrad a Malou Stranu. Ferdinand v odvetě za povstání nechal města, včetně Prahy, zbavit privilegií a práv, podřídit je své vládě a dal popravit, některé stoupence stavů a odbojné šlechty. Kromě jiného dal i zabavit selské domy v Dolních a Horních Nuslích, které předal do užívání klášteru mnišek Strážkyň Božího hrobu.

Po Ferdinandovi I. nastoupil Maxmilián I., který Prahu navštívil v roce 1571, kdy se svou manželkou přijal rabínské požehnání v Pražském židovském městě, pozdějším Josefově. Již předtím se zavázal, že za jeho vlády nebudou Židé nikdy vyhnání z království. O čtyři roky později zažily Nusle další změnu, když dal císař Maxmilián II. prodat Dolní Nusle Novému Městu a Horní Nusle šlechtici Hynku Krabicovi z Veitmile. Maxmilián II. vládl Čechám do roku 1576, kdy nastoupil Rudolf II. Habsburský, a s ním další velké období českých zemí a Prahy. Po jeho nástupu na trůn nechal v Praze ustanovit sbor místodržících složený z deseti nejvyšších zemských úředníků. Přes počáteční snahy o rekatolizaci se Rudolfova politika velice zmírnila, i protože byl závislý na českých a pražských stav, pokud jde o peníze.

Roku 1583 proběhne přesun habsburského sídla do Prahy, a i když se to někdy vydává za znamení pomatenosti Rudolfa, byl to strategický a prozřetelný krok, neboť Vídeň byla nebezpečně blízko tureckým hranicím, a Turci se tehdy snažili dobýt Evropu. Ostatně, o sto let později Vídeň toto nebezpečí pocítila na vlastní kůži.

Praha zažila přestavbu Pražského hradu, příchod velkého množství úředníků, obchodníků, řemeslníků, umělců i učenců. Přicházejí diplomati a vlivné osoby z řady států, včetně Francie, Španělská, či Papežského státu. V roce 1598 povyšuje císař Rudolf Hradčany na královské město. Díky tomu vznikla i Hradčanská radnice.

Již před přesídlením dvora do Prahy zažívá nebývalý růst židovské město v Praze. Vzniká Židovská radnice, Vysoká synagoga a Maiselova synagoga, všechny financované vlivným obchodníkem Mordechajem Maiselem. Do této části Prahy přicházejí i židovští učenci, včetně rabbiho Löwa, s nímž je spojena legenda o Golemovi, který chránil Židy. V Praze působil od r. 1573 do r. 1584, a potom opět od roku 1588, a roku 1592 se osobně setkal s císařem Rudolfem, nicméně jejich osobní setkání je dodnes opředeno mnoha legendami.

Kromě židovských učenců přišel i Dán Tycho Brahe, slavný astronom, astrolog a alchymista, který nakonec i dožil v Praze a byl blízkým přítelem císaře Rudolfa. Ten byl nakonec pohřben v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí.

V Praze Rudolf shromažďuje velkolepá díla, včetně děl Albrechta Dürera a Pietera Bruegela staršího. Vzniká Rudolfinum, v Praze se šíří renesanční latina prostřednictvím básnířky Elizabeth Jane Weston, je založen „Kabinet kuriozit“ s různými předměty a artefakty. Roku 1609 vydává Rudolf v Praze „Rudolfův majestát“, který chrání protestantské poddané před rekatolizací. Ten platí, až do začátku Třicetileté války. I tento počin, společně s postupující syfilidou, přispěl k Rudolfovu pádu v roce 1611. Byl sesazen a o rok později umírá. 

Autor: Štěpán Lipský, Praha, ČR, 13.9.2020

Psali jsme zde: