Cesta k Třicetileté válce & válka v Praze (1611-1648)

Dostáváme se k dalšímu ze známých, významných a důležitých historických období existence Prahy. Období, které bylo poznamenáno povstáním českých a pražských stavů proti katolické nadvládě, období krvavé Třicetileté války.

Po několika letech klidu a relativní náboženské svobody, došlo za vlády císaře Ferdinand II. k omezení těchto svobod. Tato politika vyburcovala Čechy a právě i Prahu, k odpovědi, kterou byla Druhá pražská defenestrace 23. května 1618. Během této defenestrace Pražané vyhodili z okna Ludvíkova křídla královského paláce Pražského hradu, katolické a královské místodržící Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, Jaroslava Bořita z Martinic a jejich sekretáře Filipa Fabricia. Nikdo nebyl zabit, a snad ani zraněn. Tím začalo České stavovské povstání a boj za nezávislost naší státnosti na začátku Třicetileté války, stejně jako dlouhé hrůzy této války.

Stavovské povstání probíhalo dva roky, a přes několik počátečních vítězství, včetně poměrně velkého u Dolních Věstonic, kde padlo, či bylo zraněno šest tisíc rakouských vojáků, nakonec povstání podlehlo v bitvě na Bílé hoře. Tato bitva je jednou z nejpamátnějších událostí Prahy. Udála se v současné stejnojmenné čtvrti, poblíž letohrádku Hvězda vybudovaného v polovině 16. století. Rozsáhlá bitva, kde proti sobě stálo Království české a Falcké kurfiřství proti Svaté říši římské, Katolické lize vedené Bavory a jejich španělským spojencům. V důsledku rozporů, slabé podpory z Falce, špatné taktiky a strategie, i nízké morálky, byla vojska českých stavů rozdrcena v bitvě, které se účastnilo skoro 50 tisíc mužů. Císařství a katolíci přišli o 700 mužů, české stavy o 4 tisíce mužů. Vítězství Habsburků bylo však záhy tvrdě zaplaceno vstupem Dánska a Švédska do války na straně protestantů, čímž naplno vypukla Třicetiletá válka.

Pro české země i pro Prahu nastávají krušné časy rekatolizace, vyhánění Čechů z vlastní země, ničení nebo zábory majetku českých protestantských šlechticů a statkářů statkáři katolickými, či rakouskými. Vypuká germanizace a čeština je odsunuta do pozadí. To vše navíc korunuje strašlivá masová vražda, která se koná na Staroměstském náměstí, z příkazu císaře Ferdinanda II. Staroměstská exekuce se konala 21. června 1621. Tedy téměř před 400 lety. Během exekuce byli popraveni 3 čeští páni, 7 rytířů a 17 měšťanů. Mýty o tom, že většina nemluvila česky, nebo byli němečtí šlechtici, jsou nepodložené. Dle historických údajů, plné dvě třetiny mluvili česky, a jen u třetiny to byla němčina, maďarština, nebo jiný jazyk. Jeden z odsouzených byl při popravě omilostněn, aby byla dána naděje ostatním popravovaným. Další z popravených, Diviš Černín z Chudenic, byl katolík, jehož poprava měla vyslat signál, že ani katolická víra neochrání vzbouřence proti císařovi.

V Praze dalších let probíhala rekatolizace. S tím souviselo ztracení práva a postavení Prahy v rámci říše, stejně jako rozsáhlá barokní přestavba, rozšíření jezuitských klášterů a kolejí, vznik řady nových kostelů. Během tohoto období byl postaven Valdštejnský palác raně barokního stylu. Roku 1621 došlo k přestavbě vyšehradského hradiště na pevnost. Karlín byl roku 1639 postižen postupem a drancováním švédských vojsk generála Johana Banéra. Některé části Prahy byly strašlivě zdevastované. Udává se, že na Smíchově zůstal stát jen jediný dům.

V roce 1648, na samotném závěru války, vypuká pro Prahu další hrozivé období, a to období obléhání švédskými vojsky, kdy osm tisíc švédských vojáků vpadne do Prahy a drancuje ji. Město brání jen 2 tisíce domobranců, vojáků a členů tzv. studentské legie. Ti pod vedením Rudolfa Colloreda udrží pravobřežní Prahu. Levý břeh padne do rukou Švédů, ale jejich vůdce, Hans Christoff Königsmarcka nedokáže obsadit pravobřežní část hlavního města. Obléhání trvalo od 25. července do 1. listopadu 1648, a bylo zakončeno, až ukončením Třicetileté války. U příležitosti vítězství v Praze nechala Habsburská monarchie vztyčit řadu památníků na počet obráncům, včetně, nedávno často probíraného, Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

Nastala doba barokního města.

Autor: Štěpán Lipský, Praha, ČR, 20.9.2020

Psali jsme zde: