28. září je v našich dějinách nesmazatelně spjaté s datem úmrtí svatého Václava…

Patrona naší země, který s blanickými rytíři vyčkává, až bude naší zemi nejhůř. Každoroční svátek je letos zastíněn koronavirovými opatřeními a ochranou obyvatel našeho hlavního města, přesto se budou konat akce na uctění památky světce, který zemřel doslova při bratrovražedném boji o moc. Nyní k samotnému Václavovi.

Václav se narodil roku 907 jako syn knížete Vratislava I. a Drahomíry ze Stodor. Na český trůn nastoupil v roce 925 a vládl, až do své smrti v roce 935. Jako knížeti se mu podařilo, ač za cenu placení tributu německému králi, zachovat suverenitu českých zemí. Suverenita byla potvrzena darem krále Jindřicha Ptáčníka, který předal Václavovi svatou relikvii, paži svatého Víta. Bojoval za rozšíření křesťanství v českých zemích, položil základy chrámu svatého Víta, když dal zbudovat v roce 930 rotundu svatého Víta.

Dodnes není konec Václava úplně jistý. Objevují se teorie, že jeho smrt byla nehodou, či dokonce, že Boleslav a Václav, byli jedna a táž osoba, ale nejrozšířenější a nejcitovanější je ona nechvalně známá bratrovražda ve Staré Boleslavi 28. 9. 935.

Po jeho smrti začal být budován svatováclavský kult, který ovlivnil i naše hlavní město. Jeho nejvelkolepější dominantou je jezdecká socha svatého Václava na náměstí, pojmenované též po Václavovi. Socha vyrobená Josefem Václavem Myslbekem. Kromě této dominanty našeho hlavního města vznikla i královská korunovační svatováclavská koruna, kterou nechal vyrobit Karel IV. v roce 1346, jako součást českých korunovačních klenotů. Vznikají svatováclavské legendy a nakonec se stává jediným českým světcem, který je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve.

Vyhlášení dne státním svátkem bylo navrženo na základě usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z 24. března 2000. Výbor zvolil pro státní svátek označení „Den české státnosti – Svatý Václav.“

Socha Svatého Václava na Václavském náměstí, zažila všechny větší společensko-politické zvraty a konají se u ní často demonstrace.

Jedním z mála pozitivů současné hrozivé pandemie koronaviru je i fakt, že letos můžeme oslavit svatováclavský svátek bez obrovských zástupů turistů, mnohem komorněji, slušněji a ctnostněji, jak se na takový svátek patří.

Autor: Štěpán Lipský, Praha, ČR, 28.9.2020