Srbský režisér Emir Kusturica píše svůj první román pod pracovním názvem „Trest bez zločinu“

Tato nová kniha, která je teprve v rukopisu, je podle Kusturici jeho nejprovokativnější a nejnáročnější a její vydání se očekává v prvních měsících příštího roku. Blic.rs, po dohodě s bělehradským vydavatelem „Vukotić Media“ vydal několik prvních stránek této práce.

Příběh pojednává o 25letém režisérovi Kostovi Kalemovi, který natáčí reklamy v New Yorku, ale nepřestal doufat, že jednoho dne bude režírovat film „Zločin a trest“ na motivy románu Fjodora Michajloviče Dostojevského.

Ukázka z románu:

„Myšlenka natáčení filmu „Zločin a trest“ nebyla jen studentským přáním. Vzplanula díky válce, která zuřila v Jugoslávii, a ozvěna této destrukce zněla v Kostově srdci. V žádném případě se v tom konfliktu neviděl, i když nebyl zbabělec. Žádná z válčících stran, nebyla pro něj dostatečně nepřátelská. Pro něj to byla malá scéna. Když přemýšlel o lidské rase, stále častěji si myslel, že způsoby, kterými Raskolnikov přemýšlel o životě, byly staromódní, ale jeho téma je moderní – pro lidi nikdy nebylo jednodušší navzájem se připravit o život, a to vše ve jménu lidstva. Kosta si představoval, že z toho důvodu by nebyl Napoleon, kterého Raskolnikov často zmiňuje jako masového vraha, pokud by žil dnes, nebyl by tedy vojenským vůdcem a generálem, ale šéfoval by humanitární organizaci.“

„Když se „Mercedes“ bohatého Ceki Gori projížděl ulicemi Paříže, její barokní okna a dveře náhle oživily obrazy z doby pražských studií. Prolomil tunely paměti, aby mohl být na večeři co nejpřesvědčivější při dalším pokusu získat peníze od producenta reklama a natočit velký, skutečný film „Zločin a trest“. Jako student nemohl pochopit, proč byl bledý Raskolnikov tak unavený přípravou na vraždu ošklivé babičky. Během prvního roku studia byl přesvědčen, že otázka její vraždy byla v knize zbytečně odložena. Bylo nutné jít do supermarketu, koupit velkou sekeru, zkrotit babičku a připravit tak svět o jednu zlou, špatnou věc. Teprve později, po ukončení studia, zjistil, že otázky morálky a estetiky vycházejí ze stejného zdroje. Uvědomil si, že v případě předčasné vraždy babičky Elizabeth, kniha skončí na již na desáté straně. Tato koncepce by zcela zradila myšlenku na integritu uměleckého díla. Mizí tak možnost trápení morálkou a problémy, ve kterých se hrdina velkého Fyodorova románu přímo topí. Tehdy zjistil, že v základech klasického umění byla hlavní složkou morálka, ne dokonalost, jak se učil v knihách. Nebo dokonalá morálka. Čím jasnější byla pravda, tak následně smutně prohlásil, že to nemá nic společného s tím, jak on a ostatní lidé žijí, že to nikoho příliš nezajímá. Ne proto, že usiloval o to, aby jeho činy a život byly morální, ale trápila ho pravda, že dnes už málokdo tyto maličkosti vidí a řeší.“

„Tak vznikl jeho absolventský film z potřeby oživit myšlenku mrtvých hodnot. Film se jmenoval „Velký zločin & malý trest“ a byl natočen pro lásku k Marině Naumov, mladé bělehradské herečce. Když Marina v pronajatém malém pokoji poslouchala bít jeho srdce, položená na jeho hrudi, zaplavená vznešenými pocity, děsila se budoucnosti“…

Kusturica dosud vydal tři knihy „Smrt je neověřená fáma“ ( v Česku pod názvem: Kde jsem v tom příběhu já?“) /, „Sto bolestí“ / vydalo Večernji novosti / a deník „Na co to potřebuji“, vydalo „Vukotić Media“. Kniha vyšla před třemi lety a byla souborem polemických textů, komentářů a básní. U nás vyšla ještě kniha povídek: „Cizinec v manželství“.

Emir Nemanja Kusturica

Na základě úspěšných amatérských filmů natočených na střední škole Emira Kusturicu doporučila amatérská organizace Bosny a Hercegoviny k přijetí na pražské FAMU. Studoval v ročníku Otakara Vávry a nikdy se ke svému profesorovi nepřestal hlásit: …„Byl tam jeden vynikající pedagog, profesor Otakar Vávra, a tomu se dařilo přimět nás k analýze a k určitému druhu strukturálního myšlení,“ …svěřil se loni na MFF v Karlových Varech. Kusturicovo cvičení ze 3. ročníku Guernica bylo oceněno na karlovarském festivalu CILECT 1977. V rámci studia dále natočil krátké snímky Jedna část pravdy a Podzim. Školu absolvoval v roce 1978 a po návratu do Jugoslávie pracoval v sarajevské televizi.

Autor: Redakce, Bělehrad, Srbsko, Praha, ČR, 28.11.2020

Zdroj:

https://www.csfd.cz/tvurce/2969-emir-kusturica/

https://www.blic.rs/kultura/emir-kusturica-pise-novu-knjigu-nije-prestao-da-se-nada-da-ce-jednog-dana-rezirati/mbhknpw

https://www.blic.rs/kultura/kazna-bez-zlocina-2-roman-emira-kusturice-izlazi-pocetkom-sledece-godine-ovo-su-prve/20k5x69