Rozhovor s primátorem města…

Chod Prahy komplikuje nedostatek kompetencí samospráv

Vedení hlavního města bude usilovat o to, aby samosprávy získaly více pravomocí. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) řekl, že nedostatek kompetencí je jednou z věcí, která komplikuje fungování města. Na jeho chodu se negativně v tomto volebním období podepsala také pandemie covidu-19 či vládní změny v daňovém systému. Městu by podle něj prospěla změna, kdy by členové vedení městských částí nezasedali v celopražském zastupitelstvu. Pozitivně Hřib hodnotí stabilitu koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN).

„To, co významně ovlivňuje, co tu děláme, jsou pravomoci samosprávy. My se snažíme, seč můžeme, pravomoci samospráv navýšit. Velká část problémů není skutečně řešitelná aktuálními pravomocemi Prahy. Právo na samosprávu, které mají lidé, by nemělo být jen deklaratorně v ústavě, ale rovněž vykonavatelné,“ řekl Hřib.

Jako jednu z problematických věcí v této oblasti označil Sněmovnou projednávaný návrh novely stavebního zákona. Vládní návrh označil za promarněnou příležitost. „Marketingový slib ´jedno razítko a jeden úřad´ je podfuk, úplně normální podraz, to nelze nazvat jinými slovy. Ke zkrácení stavebního řízení nedojde, naopak, to se ví už dnes,“ řekl. Novela podle něj způsobí personální rozvrat třeba ve fungování hygienické stanice nebo neřeší postavení správců technické infrastruktury. „To je drtivá většina razítek v Praze,“ řekl. Zákon prý ohrozí i čerpaní peněz z evropských fondů.

Dalším problémem je podle Hřiba vládní změna daňového zákona, kterou Parlament schválil na přelomu roku. Změnou přišla Praha o zhruba tři miliardy korun. O další miliardy korun přišlo město kvůli pandemii koronaviru. Problémem u daňové změny podle něj je, že dopady budou, na rozdíl od dopadů pandemie, trvalé.

Město chce proto apelovat na stát, aby mu začal přispívat na významné infrastrukturální stavby, které dosud platí ze svého rozpočtu. Jako negativní příklad vztahu města a státu uvedl stavbu tunelu Blanka, kdy stát na stavbu za asi 42 miliard Kč nedal žádné peníze. Naopak vybral na DPH asi sedm miliard. „Budeme usilovat o to, aby nám stát přispěl na konkrétní stavební investiční projekty jako je metro D nebo silniční okruh. V ostatních civilizovaných zemích je běžné, že na takto významné stavby stát přispívá, protože je nebudou užívat jen Pražané,“ řekl Hřib.

Změny by podle primátora měly nastat také ve fungování samotného města. V minulosti zmiňované snížení počtu městských částí ale nepodporuje. „Víceúrovňová demokracie je potřeba, věci se mají řešit co nejblíž lidem, to je, co nás odlišuje od diktatur,“ řekl Hřib. Změnit by se prý ale mělo to, aby zástupci vedení radnic nebyli současně členy celoměstského zastupitelstva. „Prospělo by vyjasnění kompetencí mezi magistrátem a městskými částmi, aby obě části byly reálně odlišeny,“ řekl.

Hřib ocenil stabilitu fungování vládnoucí koalice. „Když se podíváte na dvě minulá volební období, tak se rozpadaly hned několikrát. Stabilita je jednou ze zásadních věcí, která umožňuje dělat velké projekty,“ řekl.

Letos propustíme deset procent úředníků, kterých je 2300

Vedení metropole chce letos propustit desetinu magistrátních úředníků, kterých je zhruba 2300. Cílem je podle něj i s pomocí digitalizace agendy a zefektivnění procesů na úřadě ušetřit na provozních výdajích města. Dodal, že Praha by nemusela stavět novou budovu magistrátu poté, co v roce 2028 skončí pronájem Škodova paláce.

S propouštěním už se podle primátora začalo. „Odpor tady pochopitelně je, ale já věřím, že se cíl podaří splnit, že všichni vnímáme, že ekonomická situace prostě není lepší, než byla, že je naopak významně horší,“ řekl Hřib. Dodal, že městský rozpočet přišel v důsledku pandemie covidu-19 o sedm miliard korun a další dvě a půl miliardy ročně ho stály státem schválené daňové úpravy, což už bude natrvalo. Rozpočet hlavního města letos počítá s příjmy a výdaji 87,8 miliardy korun, což je meziročně mírně více.

„Je potřeba některé věci inovovat a za stejné peníze dělat víc,“ řekl Hřib. Dodal, že si uvědomuje ambicióznost plánu na zeštíhlení úřadu, jde však podle něj o nutný krok. S ním spojené má být zlepšení vnitřních procesů úřadu, které má zjednodušit vykonávání běžných agend s pomocí digitalizace. Ve vztahu k občanům pak má napomoci například loni spuštěný Portál Pražana, prostřednictvím kterého mohou lidé v Praze řešit postupně se rozšiřující souhrn úkonů, kvůli kterým dosud museli na úřad.

S ohledem na snížení počtu úředníků a pandemií zvýrazněnou možnost práce z domova je podle Hřiba diskutabilní, zda bude nutné postavit novou budovu magistrátu tak, jak se to delší dobu plánuje. Do roku 2028 má město pronajatý Škodův palác v Jungmannově ulici, kde je větší část úředníků. Primátor řekl, že po konci smlouvy by Praha zvládla zaměstnance rozmístit do budov, které již vlastní. O zvažované stavbě nové budovy se podle něj ještě povedou diskuse, není to však z jeho pohledu prioritní investice. Těmi jsou například velké dopravní stavby, jako metro nebo vnitřní okruh. Na ty by zároveň podle něj měl Praze přispívat stát, jak se to děje v jiných evropských metropolích.

Ke snižování běžných výdajů by podle Hřiba měly vést i dlouhodobé investice, které navrhuje klimatický plán města. Ten budou příští týden schvalovat zastupitelé. Zahrnuje projekty týkající se například obnovitelné energie, úspor na budovách nebo vytápění. I když zprvu budou vyžadovat investice, dlouhodobě povedou ke snížení výdajů, míní primátor.

Pražští úředníci nyní sídlí na několika místech. Velká část jich je ve Škodově paláci, který městu nepatří. V minulosti se mluvilo o možném odkupu, ten se ale nikdy neuskutečnil. Minulé vedení města zvažovalo výstavbu nové budovy na Smíchově v lokalitě Na Knížecí na místě nynějšího autobusového terminálu, který se má přesunout o kus dál na střechu plánovaného dopravního terminálu na Smíchovském nádraží. Záměr stavby nové radnice nicméně zatím schválen nebyl.

V zahraniční politice se změříme víc na ekonomickou diplomacii

Vedení pražského magistrátu chce změnit svou zahraniční politiku tak, aby byla více zaměřena na ekonomickou diplomacii. Vztahy také mají být apolitické a oboustranně výhodné. Praha chce zintenzivnit spolupráci například s Drážďany a Mnichovem. Změny ve vztahu s Pekingem či Moskvou zatím nelze očekávat. Síť partnerských kontaktů Prahy je podle primátora dobrá a je třeba ji prohlubovat. V uplynulých dvou letech navázala Praha úzkou spolupráci s tchajwanskou Tchaj-pejí, naopak ukončena byla sesterská smlouva s Pekingem.

„Procházíme obdobím, kdy se snažíme reformovat zahraniční politiku tak, aby byla více zaměřena na ekonomickou diplomacii, abychom využívali mezinárodních kontaktů a takzvaně fruktifikovali tyto možnosti pro město. Chceme řešit věci, které přímo souvisí s městem, zaměřovat se na zahraniční politiku, která městu něco přinese,“ řekl Hřib. Dosavadní zaměření bylo podle primátora příliš protokolární a ceremoniální.

Jedna z oblastí, kterou chce město prohlubovat, jsou informační technologie. Nadále na tom bude spolupracovat například s Tchaj-pejí. „Tady už spolupráce přinesla svoje první plody. Pražské školy dostaly roboty pro výuku žáků a úspěšné studentské týmy budou moci vyrazit na mezinárodní soutěž v Tchaj-peji,“ řekl Hřib.

Dále se podle něj rýsuje mezinárodní spolupráce ve financování takzvaných re-use center, kam lidé odkládají věci a další si je berou a ještě využijí, nebo cirkulární ekonomiky. „A k tomu se nám samozřejmě blíží čas, kdy nám do zoo dorazí pár luskounů. I to jsou věci, které se dají dosáhnout prostřednictvím zahraniční politiky města,“ řekl primátor.

Hřibovi v minulosti opozice mimo jiné vytýkala to, že se svými kroky vměšuje do zahraniční politiky, která přísluší řešit ministerstvu zahraničí. „Já to takto určitě nevnímám. My vždy řešíme věci, které mají jasnou souvislost s městem,“ řekl Hřib. Jako příklad uvedl apel na vládu, aby vyzvala Rusko k navrácení pozemku u velvyslanectví, který je podle něj zabrán neoprávněně. Na pozemek nad Stromovkou chce magistrát rozšířit park.

Při spolupráci se vedení Prahy zaměří podle primátora na několik skupin měst. Tou první je spolupráce s nejbližšími městy. V tomto případě chce prohloubit vztahy s Dráždany a Mnichovem. V další rovině to jsou vzdálenější města, například Frankfurt. Poslední rovinou je spolupráce se vzdálenými městy, ať už je to Tchaj-pej či Phoenix a Chicago.

V posledních dvou a půl letech česká metropole nejen navazovala kontakty s městy, ale spolupráci také ukončovala. Je to případ Pekingu, kdy byla v říjnu 2019 ukončena sesterská smlouva kvůli sporné klauzuli, že Praha uznává jednu Čínu. Smlouvu město uzavřelo za primátorky Adriany Krnáčové (ANO). Klauzuli chtěla Praha vyškrtnout, na což Peking nepřistoupil. „Ukázalo se, že to, o co jim šlo, byl ten politický rozměr. Ale my nechceme mít politické vztahy. Chceme vztahy apolitické, oboustranně výhodné a aby s námi partner zacházel s respektem. V případě Pekingu nebylo splněno nic z toho,“ řekl Hřib.

Není nutné spojení Prahy s krajem ani snížení počtu městských částí

V Praze není potřeba snížit počet městských částí, na pořadu dne není ani spojení města se Středočeským krajem do jedné metropolitní oblasti. Dodal, že považuje za důležité, aby starostové městských částí nezasedali v městském zastupitelstvu, což Piráti dodržují. Zákonnou úpravu v tom smyslu však navrhovat nechce, neměla by podle něj velkou šanci na schválení.

Praha má 57 městských částí, z nichž 22 je očíslovaných a zbylé jsou menší a pojmenované slovně. Nejmenší městská část je Praha-Nedvězí, která má podle dat Českého statistického úřadu něco přes 300 obyvatel, největší je Praha 4, kde žije téměř 142.000 lidí. Správní členění hlavního města je ve srovnání s jinými evropskými metropolemi poměrně složité, což v minulosti vedlo k úvahám o jeho zjednodušení.

Podle Hřiba to však není nutné a demokratické instituce podle něj mají být víceúrovňové, aby byly co nejblíže lidem. „Je to ta věc, která nás odlišuje od diktatur,“ řekl. „Možná by dávalo smysl v některých případech trochu upravit hranice městských částí tak, aby dávaly trochu větší smysl,“ doplnil. Snahou nynějšího vedení města je podle něj také vyjasnění kompetencí mezi městskými částmi a magistrátem například v oblasti úklidu a zimní údržby.

Primátor odmítl i další v minulosti navrhovaný krok, a to sloučení Prahy a Středočeského kraje do jednoho správního celku. To dříve prosazoval například někdejší náměstek pro územní rozvoj za Zelené Matěj Stropnický s odůvodněním, že oba regiony jsou natolik propojené, že by měly být řízeny společně. Podle Hřiba by však jednotná správa takto velkého celku byla velmi komplikovaná. „Když se podíváte na to, jak dlouho trvají zastupitelstva teď, tak si moc nedovedu představit, že by se to území pod správou jednoho orgánu zvětšovalo,“ řekl. V tomto volebním období se opakovaně stalo, že zastupitelé jednali téměř 24 hodin v kuse.

Problémem, který on a Piráti vnímají, je podle primátora střet zájmů těch zastupitelů, kteří jsou zároveň starosty městských částí. Piráti mají jako jediný zastupitelský klub interní pravidlo, že starosta nesmí zároveň zasedat v celoměstském zastupitelstvo. Podle Hřiba by měl pražský zastupitel hájit zájmy celé Prahy, čehož se někdy těžko docílí, když zároveň musí jako starosta prosazovat partikulární zájem svojí městské části. K tomu, aby byla neslučitelnost zastupitelského mandátu a funkce starosty zakotvena formálně, by se musel změnit zákon o hlavním městě. Podle primátora to Piráti zatím navrhovat nebudou. „Nemyslím si, že by taková legislativní úprava prošla,“ míní.

Pár luskounů dorazí do pražské zoo příští rok na jaře

Párek luskounů, který trojské zoologické zahradě přislíbila tchajwanská metropole Tchaj-pej, dorazí do Prahy příští rok na jaře.Tchajpejská zoo již podle loňských informací určila dvojici zvířat, která po vyřízení potřebných formalit do české metropole poputuje. Dar je součástí spolupráce obou metropolí, které loni podepsaly partnerskou smlouvu.

Do Prahy by měla podle informací z loňského léta putovat tehdy tříletá samička a čtyměsíční samec. Hřib řekl, že jméno pro luskouny by si měli vybrat sami Pražané v internetovém hlasování. Trojská zahrada podle primátora připravuje luskounům nový domov. Historicky se již v českém hlavním městě luskouni chovali, chov se ale nepodařilo udržet, odborníci z trojské zoo by proto měli přímo v tchaj-wanském hlavním městě nabrat zkušenosti.

Minulá pražská garnitura v čele s Adrianou Krnáčovou (ANO) usilovala o zapůjčení pandy z Číny, v roce 2016 také město uzavřelo sesterskou smlouvu s Pekingem. Smlouva obsahovala spornou klauzuli, že Praha uznává jednotu Číny. Tehdejší vedení podpis obhajovalo i tím, že Peking článkem podmiňoval právě zapůjčení pandy. Přivézt z Číny pandu se ale nepodařilo.

Nynější vedení města v čele s Hřibem chtělo ze smlouvy s Čínou odstranit sporný článek, což však Peking odmítl. Než Praha následně stačila smlouvu vypovědět, učinila tak druhá strana. Loni v lednu pak Praha podepsala sesterskou smlouvu s metropolí Tchaj-wanu, který Peking považuje za součást Číny a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti.

Luskouni jsou jediní savci, jejichž tělo je pokryto šupinami. Patří mezi ohrožené živočichy, protože je často pašují pytláci kvůli jejich masu a šupinám. Podle čínských vědců zřejmě hráli roli ve vypuknutí aktuální pandemie, protože mohli být chybějícím článkem v přenosu koronaviru SARS-CoV-2 mezi člověkem a netopýrem, jehož vědci považují za přirozený rezervoár nákazy.

Hřib slaví dnes 21. května čtyřicetiny. V politice se prosadil po komunálních volbách na podzim 2018. Vystudovaný lékař byl lídr pražské kandidátky Pirátů, která skončila druhá za ODS. Zvolen primátorem byl v polovině listopadu 2018 po uzavření koalice mezi Piráty, Prahou sobě a Spojenými silami.

Autor: Redakce, ČTK, Praha, ČR, 21.5.2021

Informace:

https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/Primator/index.html

https://www.facebook.com/zdenek.hrib.primator/