Hospodaření pražských městských částí skončilo loni celkově přebytkem 428,95 milionu korun, což je meziročně zhruba o polovinu méně a příjmy města byly loni asi 96,9 miliardy Kč a výdaje 88 miliard Kč

Příjmy městských částí dosáhly 15,7 miliardy korun a výdaje 15,3 miliardy. Hospodaření ovlivnilo zejména nižší čerpání kapitálových výdajů. Vyplývá to z účetní závěrky hlavního města, kterou schválili pražští radní. Na chod městských částí dává hlavní město každoročně zhruba pět miliard korun.

Největší částku na straně příjmů získaly radnice z tzv. transferů, tedy z peněz od hlavního města, a to více než 12,9 miliardy korun. Daňové příjmy byly 991,37 milionu, což je proti roku 2019 o asi 230,7 milionu více. Nedaňové příjmy byly přes 61 milionů, což je rovněž meziročně více.

V rámci výdajů vyčerpaly městské části méně jak v případě běžných, tak kapitálových výdajů. Běžné výdaje všech radnic dohromady dosáhly 10,92 miliardy, což je něco málo přes 84 procent původně plánované částky. Ještě nižší míry čerpání dosáhly kapitálové výdaje, které byly 4,4 miliardy, což je necelých 47 procent plánované částky. Meziročně kleslo čerpání peněz na investice asi o 670 milionů.

Ze všech 57 městských částí skončilo hospodaření schodkem u celkem 20 z nich. Přebytek hospodaření je tak saldem přebytků hospodaření 37 městských částí v celkovém objemu 1,25 miliardy a záporných sald hospodaření 20 městských částí ve výši 818,6 milionu.. V největším minusu skončila Praha 12, která měla příjmy 703 milionů a výdaje 855,78 milionu korun. Druhý největší schodek měla Praha 10.

Hlavní město jako celek loni hospodařilo s přebytkem 8,9 miliardy korun, což je o asi 5,8 miliardy meziročně méně. Příjmy dosáhly asi 96,9 miliardy a výdaje 88 miliard korun. Hospodaření ovlivnily mj. nižší běžné i kapitálové výdaje a mírně vyšší příjmy.

Magistrát: Příjmy města byly loni asi 96,9 miliardy Kč a výdaje 88 miliard Kč

Příjmy Prahy dosáhly v loňském roce asi 96,9 miliardy korun a výdaje 88 miliard Kč. Město jako celek tak loni hospodařilo s přebytkem 8,9 miliardy korun, což je o asi 5,8 miliardy Kč meziročně méně. Výsledek hospodaření schválili pražští radní. Loni hospodaření ovlivnily mj. nižší běžné i kapitálové výdaje a mírně vyšší příjmy. Praha zároveň přišla kvůli pandemii covidu-19 o 5,5 miliardy korun. Propad zapříčinily nižší daňové a ostatní příjmy a vyšší výdaje na řešení dopadů pandemie. Opoziční ANO vyčítá městu nízké investice a vysoké běžné výdaje. Praha měla pro loňský rok schválený rozpočet s příjmy asi 67 miliard Kč a výdaji 90 miliard korun. Rozdíl město dorovnalo například z peněz od státu. Rozpočet se průběžně měnil podle aktuálního vývoje hospodaření.

„Přebytek je jenom číslo, které ve skutečnosti neznamená, že peníze Praze reálně zbyly. Také není tak vysoký, jak by se mohlo zdát. Od uváděné částky 8,5 miliardy musíme odečíst zhruba dvě miliardy na dluhovou službu a 1,3 miliardy na běžící projekty,“ uvedl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Zbývajících asi pět miliard město využije na krytí investic. Kvůli propadu příjmů město zamýšlelo, že by si na investice půjčilo. K tomu tak nedojde.

Největší objem příjmů tvořily daňové příjmy, které dosáhly 63 miliard korun, což bylo meziročně o téměř 3,5 miliardy korun méně. Druhou nejvyšší částku město získalo na tzv. transferech, tedy například z peněz od státu nebo z vlastní hospodářské činnosti. Ty tvořily 28,8 miliardy Kč. Nejméně peněz město získalo z kapitálových příjmů.

Ve výdajích tvořily většinu běžné výdaje, a to asi 73,6 miliardy korun, což tvoří necelých 91 procent schváleného rozpočtu a zároveň necelých 81 procent rozpočtu upraveného. Největší částka šla do školství a poté do dopravy. Běžné výdaje meziročně vzrostly.

Kapitálové výdaje dosáhly 14,5 miliardy korun, což znamená 51,76 procenta upraveného rozpočtu. „Toto relativně nízké čerpání bylo ovlivněno opatřeními spojenými s bojem proti šíření onemocnění covid-19 a dále mimo jiné přísnějšími i upravenými pravidly zadávání veřejných zakázek, které může být o několik měsíců časově náročnější, než bylo v hlubší minulosti obvyklé,“ píše se v dokumentu.

Právě výše investic a běžných výdajů jsou to, co opozice vedení města vytýká. „Výsledek hospodaření ukazuje, že Praha pod vedením primátora (Zdeňka) Hřiba neumí investovat, jelikož objem nečerpaných prostředků na investice atakuje rekordní hranici. Naopak, co se týče běžných ´projídacích´ výdajů, tam je Praha přeborníkem,“ uvedl předseda zastupitelů ANO Radomír Nepil.

Pro letošní rok počítá město s příjmy a výdaji 87,8 miliardy korun. Investice jsou naplánované na zhruba 15 miliard korun.

Hospodaření Prahy bez započítání radnic skončilo loni přebytkem 8,5 miliardy Kč

Hospodaření samotného hlavního města bez započítání městských částí skončilo loni přebytkem zhruba 8,5 miliardy korun, což je však meziročně o přibližně 5,35 miliardy korun méně. Příjmy dosáhly 92,68 miliardy Kč a výdaje 84,21 miliardy korun. Na investice bylo vydáno asi 12,5 miliardy Kč. Hospodaření ovlivnily vyšší příjmy a nižší výdaje. Vyplývá to z roční závěrky hospodaření, kterou v pondělí schválili pražští radní.

Praha měla pro loňský rok schválený rozpočet s příjmy asi 67 miliard a výdaji 90 miliard korun. Rozdíl dorovnala například z peněz od státu. Rozpočet se průběžně mění podle aktuálního výsledku hospodaření.

Nejvyšší část příjmů tvořily daňové příjmy, které dosáhly 61,23 miliardy korun, což je méně než v roce 2019. Nedaňové příjmy byly asi 4,1 miliardy korun, což bylo zhruba dvakrát více oproti upravenému rozpočtu. Zbylou část tvořily tzv. transfery, tedy třeba peníze ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů.

Většinu výdajů představovaly běžné výdaje ve výši 71,73 miliardy Kč, což je v meziročním srovnání mírný nárůst. Oproti upravenému rozpočtu to je asi 93 procent plánované částky. Nejvíce peněz, přibližně 22,57 miliardy Kč, šlo do školství a dalších 22,12 miliardy korun do dopravy. Kapitálové výdaje se vyšplhaly na 12,5 miliardy korun, což je o asi 4,4 miliardy Kč meziročně víc. Přesto město vyčerpalo investice pouze z 59,3 procenta. Vliv na to měla pandemie covidu-19 a rovněž zpřísněná pravidla veřejných zakázek. Nejvyšší částka byla investována do dopravy a školství.

Pro letošní rok počítá město jako celek s příjmy a výdaji 87,8 miliardy korun. Investice jsou naplánovány na zhruba 15 miliard korun.

Autor: Redakce, Praha.eu, ČTK, ČR, 1.6.2021