IKEM provedl první transplantaci jater od živého dárce, jejichž příjemcem byla dospělá pacientka…

Část svých jater věnovala žena své mladší sestře. Ta měla nevyléčitelné onemocnění jater a transplantace pro ni byla jedinou možností. Dosud byla takto v ČR transplantována játra jen 3 dětem, přitom transplantace dospělému pacientovi je mnohem náročnější. IKEM tak rozšiřuje spektrum pomoci pacientům s jaterními chorobami, včetně nádorů.

Paní Gabriela byla kvůli své chorobě jater zařazena na čekací listinu k transplantaci před více než půl rokem. Protože je ale drobné postavy, hledal se pro ni vhodný dárce těžko. Kvůli jejímu zhoršujícímu se stavu a po konzultaci s lékaři se její sestra nabídla, že jí polovinu svých jater daruje. Po sérii vyšetření ji lékaři shledali jako vhodnou dárkyni, a tak na začátku února podstoupily první transplantaci jater od žijícího dárce dospělému pacientovi v Česku.

„My jsme začali nabízet tuto možnost pomoci bližnímu u těchto závažných stavů, protože zemřelých dárců orgánů není dostatek a pacientů na čekací listině neustále přibývá. Žijícím dárcem se může stát každý dospělý člověk bez závažného onemocnění, který není obézní. Shoda v krevní skupině zde není zcela nutná,“ vysvětluje doc. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM.

Dosud v IKEM takto byla darována játra pouze ve třech případech u dětí. V roce 2003, 2012 a 2014, kdy byl vždy dárce otec dítěte. Pro dětské i dospělé pacienty IKEM v posledních dvou letech rozvinul nové programy transplantací jater u nádorů žlučových cest, pro metastázy tlustého střeva a rozvolnila se kritéria i pro transplantaci pro hepatocelulární karcinom.

„Tím se dostalo i více lidí na čekací listinu k transplantaci, a proto je potřeba hledat více možností, jak těmto nemocným pomoci. V IKEM je ročně na čekací listině přes 150 pacientů, kteří v průměru čekají 148 dní. Ale je velký rozdíl mezi jednotlivými pacienty. Roli hraje tělesná konstituce a například i krevní skupina. Nejdéle čekají pacienti s krevní skupinou 0, nejkratší dobu pak ti, co mají krevní skupinu B,“ říká vedoucí transplantační hepatolog IKEM MUDr. Pavel Taimr, Ph.D.

Vstup do programu žijících dárců je nabízen všem pacientům. Transplantace jater od žijícího dárce pro dospělého pacienta je ale technicky složitější než u dětí. „Je to dáno zejména tím, že pro dospělého příjemce musíme odebrat od žijícího dárce mnohem větší kus jater. Přitom nesmíme ohrozit jeho život. I proto se na tyto nejtěžší výkony připravujeme i pomocí virtuální reality, která nám umožní se podívat na orgán nejen z venku, ale i zevnitř na cévní řečiště, a získáváme tak velkou míru jistoty, protože víme, do čeho přesně jdeme,“ vysvětluje doc. Jiří Froněk, který podobné operace jezdí provádět do zahraničí, kde tyto programy úspěšně zachraňují životy pacientům.

V roce 2021 chirurgové v IKEM transplantovali játra 143 pacientům (134 dospělým a 9 dětem). Od zemřelého dárce je možné provádět redukce jater, splity (rozdělení pro dva příjemce), domino transplantace i auxiliární transplantace.

„Jsem velmi rád, že naši lékaři opět posouvají hranice pomoci nejvíce nemocným pacientům z celé České republiky. Je posláním IKEM, aby přicházel s neustálým pokrokem, a stejně jako před 50 lety naši předchůdci stáli u velkých výzev pro tehdejší československou medicínu, je neuvěřitelné sledovat, jaké diagnózy lze dnes již vyléčit a vrátit pacienty do plnohodnotného života. A to přeji i paní Gabriele. Její sestře pak patří především úcta, kterou si po právu zaslouží,“ říká Ing. Michal Stiborek, MBA, ředitel IKEM.

Autor: Redakce Precti.TO, IKEM, Praha, 1.3.2022